Nápoje, obsahující alkohol, jsou lidstvem od nepaměti tolerovaným prostředkem, ovlivňujícím duševní stav. Zlehčování jeho nebezpečnosti pro zdraví může být ale lidstvu osudné. Proto nezakrývejme pravdu o alkoholu a berme ji vážně.
Alkohol poškozuje funkce mozku déle, než si vědci doposud myslili. Dokonce i poté, co si lidi myslí, že vliv alkoholu už pominul, má stále ještě negativní dopad na některé jeho funkce, píše zpravodajský server BBC News.
Alkohol je v našich krajích nejčastěji užívanou psychoaktivní látkou. V roční spotřebě alkoholu na jednotlivce patříme k zemím s nejvyšší konzumací a z toho plyne i častost a závažnost komplikací, které alkoholismus přináší jak v oblasti zdravotní, tak společenské. Uvádí se, že sedmdesát procent vražd je spácháno pod vlivem alkoholu.
Konzumace alkoholu provází lidstvo od nepaměti a setkáváme se s ní již u pradávných kultur. Neblahé působení nadměrného množství alkoholu na lidské tělo je také známo již velmi dlouho. Vztah mezi alkoholem a jaterním postižením byl podle dochovaných pramenů s určitostí popsán nejpozději v 16. století. Přesto spotřeba alkoholu stále stoupá a alkoholismus je vedle kouření nejčastější formou závislosti v lidské populaci.
Výkonné funkce mozku jsou kontrolovány částí známou jako čelní lalok. Ten je více než dvakrát větší u lidí než u jim nejbližších primátů. Mnoho vědců věří, že právě tato oblast mozku člověka definuje jako druh, protože ho vybavuje schopností komplexního myšlení.
Vědci porovnali výkonnost dobrovolníků, kteří dostali směs alkoholu a pomerančového džusu, zatímco kontrolní skupina dostala nealkoholické placebo. Profesor Robert Pihl z MCGill Univerzity v Montrealu řekl, že výsledky mají vážný dopad na takové činnosti, jako je řízení.
"Lidé, kteří si mysleli, že mají před jízdou domů počkat dvě hodiny, měli možná čekat šest hodin," řekl.
"Například pijan, který se probírá do střízlivosti, je zřejmě nebezpečnější než ten, kdo stále ještě pije."
Mluvčí charity Alcohol Concern varuje: "Musíme si uvědomit, že alkohol postihuje poznávací funkce. Je třeba tomu věnovat větší pozornost."
Zdroj: ČTK
Hladinu alkoholu v krvi zjišťujeme Widmarkovou reakcí, alkohol lze zjistit i v moči. Hladina alkoholu v krvi (a1koholemie) přesahující 0,3 promile jednoznačně svědčí pro požití alkoholu. Lehké podnapilosti (ebrietě) odpovídá alkoholemie do 1,5 promile. Hladina v rozmezí 1,5-2,5 promile odpovídá středně těžké opilosti, hodnoty nad 2,5 promile již značí těžkou opilost. Při alkoholemii kolem 5 promile dochází ke smrti. K orientačnímu zjištění přítomnosti alkoholu v dechu se užívá detalkolových trubiček.
Někdy se může dostavit na požitý alkohol (bez ohledu na jeho množství) zcela neobvyklá reakce (patická opilost) charakterizovaná kvalitativní poruchou vědomí s agresivním chováním, kdy takto intoxikovaný jedinec může jednat i proti svým zásadám. Jde v podstatě o mrákotný stav, na jehož průběh má jedinec výpadek vzpomínky. Tento stav v praxi nutno odlišovat od běžných okének (palimpsestů), která označují výpadek paměti na zpravidla krátké, dobře ohraničené časové úseky akutní prosté intoxikace, během níž se nevyskytly žádné abnormní reakce na alkohol. Tato porucha je dána jenom tím, že požitý alkohol zabránil uložení příslušných vzpomínek paměti.
Škodlivé užívání vede v průběhu let k předčasnému rozvoji aterosklerózy se všemi komplikacemi (srdeční infarkt, cévní mozkové příhody), k vředové chorobě, jaterní cirhóze, poruchám pankreatu, ledvin a k mnoha dalším poškozením. Průměrný život alkoholiků je nejméně o deset let kratší ve srovnání s ostatní populací. Časté jsou deprese a sebevražedné pokusy.
V průběhu rozvíjející se závislosti se zvyšuje tolerance alkoholu, takže k dosažení požadovaného účinku je nutno zvyšovat dávky. Dostavují se několikadenní tahy, alkoholik se povahově mění, hrubne, ztrácí pocity odpovědnosti, lže, vyhledává důvody, proč musí pít (své pití racionalizuje), chorobně žárlí a hrubě narušuje citová pouta. Dochází k rozvratu rodiny a k problémům v zaměstnání. V posledním stadiu alkoholismu prudce klesá tolerance, alkoholik se opije již třeba po dvou pivech. Z nedostatku peněz požívá náhradní nápoje, např. čisticí prostředky, které uspíší jeho smrt.
Jako typický odvykací syndrom se objevuje delirium tremens, psychotický stav charakterizovaný kvalitativní poruchou vědomí, třesem, pocením, psychomotorickým neklidem, úzkostí, iluzemi a halucinacemi. K deliriu dochází zpravidla ve večerních hodinách, nemocný se nejistě rozhlíží a vylekaně reaguje na běžné zvuky. Časté jsou zrakové halucinace drobných zvířat (mikrozoopsie, např. myší), mohou se vyskytnout epileptické záchvaty. K deliriu dochází většinou do 24-36 hodin po posledním napití; setkáváme se s ním poměrně často na chirurgických odděleních, kam jsou alkoholici přivezeni po úrazu utrpěném v důsledku opilosti. Velký neklid a zpravidla špatný celkový zdravotní stav postiženého vedou k vyčerpání, horečce, zápalu plic a někdy i ke smrti.
Z psychotických komplikací dlouhodobého zneužívání alkoholu je nejčastější alkoholová halucinóza, projevující se sluchovými halucinacemi a silnou úzkostí s maximem ve večerních a nočních hodinách.
Korsakovova psychóza začíná bouřlivě halucinacemi, bludnou produkcí a neklidem při současném narušení paměti. Po odeznění akutních psychotických příznaků může přetrvat ztráta vštípivosti paměti jako trvalý stav (korsakovský amnestický syndrom).
K trvalým následkům alkoholismu patří též povahové změny (zhrubnutí, lehkomyslnost, žárlivost) a demence.
Pokud žena závislá na alkoholu požívá alkohol i během těhotenství, dojde u plodu k fetálnímu alkoholovému syndromu (FAS), který je mj. charakterizován defekty ve tvaru lebky a končetin a mentální retardací.
Zdroj: Eva Malá, Pavel Pavlovský - Psychiatrie, nakladatelství Portál
2. Varovná fáze: Piják snáší stále větší dávky alkoholu a také větší dávky potřebuje, aby dosáhl žádoucí nálady. Pití je stále častější a důvody k němu jsou stále méně závažné. Vyskytuje se již častější opilost.
3. Rozhodná fáze: Piják se stává na alkoholu závislým. Nedovede se ovládnout, nedovede přestat. Někdy pije i několik dní po sobě. Ke stavům opilosti dochází často. Objevují se "okénka", tj. mezery ve vzpomínkách na to, co se událo předchozí den v době opilosti. Vznikají problémy s okolím. Lidé kritizují alkoholikovo pití, ten to cítí jako křivdu a další důvod k napití. Často se též rozhoduje nebo slibuje, že přestane pít nebo bude pít méně, ale nedokáže to dodržet.
4. Konečná fáze: Jedinec závislý na alkoholu již bez alkoholu nedokáže žít. Dává si i "ranní doušky", aby byl schopný pracovat. Bez alkoholu se cítí zle, špatně se soustřeďuje, třesou se mu ruce, bolí ho hlava. Malá dávka alkoholu tyto pocity odstraní. Tolerance vůči alkoholu se snižuje. Osoba závislá na alkoholu se již opije daleko rychleji než dříve. Opije se i ve zcela nevhodné situaci. Dochází k celkovému úpadku osobnosti v pracovní, společenské i rodinné oblasti.
Jako osobu závislou na alhoholu (F10.2) označujeme jedince ve třetí a čtvrté fázi vývoje závislosti; nedokáže již pití ovládat, přes závažné problémy, které mu působí.
Jako pijáka označujeme jedince v první a druhé fázi, který pití potřebuje k dosažení žádoucí nálady, ale ještě je dovede kontrolovat.
Spotřebitel (konzument) pije příležitostně, na žízeň nebo ze společenských důvodů; neopíjí se a bez alkoholu se dobře obejde. .
U nás se obecně přijímá přesvědčení, že osoba závislá na alkoholu se již nemůže stát pijákem ani spotřebitelem. Nedokáže už pít s mírou a svoje pití ovládat. Její problém může vyřešit jen trvalá a úplná abstinence. K tomu potřebuje odbornou protialkoholní léčbu. Po léčbě pak na rozdíl od "zdravých" lidí nesmí už nikdy pít ani kapku alkoholu.
Zatímco muž závislý na alkoholu zpravidla pěstuje pití ve společnosti, chodí mezi podobně zaměřené přátele do hospod nebo organizuje pitky v bytě či na pracovišti, žena závislá na alkoholu častěji pije doma o samotě a své pití skrývá. Za svou závislost na alkoholu se stydí, láhve s alkoholem si schovává do různých skrýší. Ve střízlivém stavu se obviňuje, pláče a slibuje nápravu.
Zdroj: Manželská terapie - Stanislav Kratochvíl - Portál
Počáteční stádium poškození jater alkoholem je tzv. steatóza, česky ztučnění jater. V jaterních buňkách se hromadí tukové kapénky a játra jsou celkově zvětšena. Porucha jejich činnosti se může projevit i mírným zvýšením jaterních testů. Toto stádium postižení je plně vratné, přestane-li postižený konzumovat alkoholické nápoje.
Těžším typem poškození je alkoholická hepatitida. Zde podobně jako u hepatitidy virové dochází ke zvýšenému odumírání buněk poškozených alkoholem, což se projeví zvýšením jaterních testů, žlutým zbarvením kůže v důsledku zvýšení hladiny bilirubinu v krevním séru a celkovými příznaky jaterního onemocnění. Toto onemocnění může mít i velmi dramatický průběh. Uzdravení je možné za předpokladu pacientovy naprosté abstinence. Játra se obvykle vyhojí, ale jako trvalý následek většinou zůstane v játrech větší množství vaziva, pak mluvíme o tzv. jaterní fibróze. Prognóza je příznivá při dodržení abstinence alkoholu.
Dalším stupněm je tzv. ztvrdnutí jater, odborně nazývané jaterní cirhóza. Jde v podstatě o přeměnu funkční jaterní tkáně na nefunkční vazivo v důsledku zvýšeného odumírání jaterních buněk. Celý proces se dá velmi zjednodušeně připodobnit ke vzniku jizvy. Pokud se poraníme na kůži, rána se zahojí, ale místo elastické kůže vznikne v místě poranění vazivová jizva. Vazivo sice překryje defekt, ale nikdy nebude mít vlastnosti zdravé kůže. Ve zdravých játrech dochází neustále k obměně buněk, odumírající jsou nahrazovány novými. Pokud počet odumírajících buněk přesáhne přirozenou regenerační schopnost jater, a to se může při toxickém postižení jater stát, jsou odumírající buňky nahrazovány jenom vazivem. To sice vyplní prostor, ale není schopno zastávat funkce zdravých jaterních buněk. Výsledkem jsou tvrdá, svraštělá, nefunkční a následně selhávající játra. Organismus bez jater být nemůže a jaterní selhání končí většinou smrtí.
Takto působí alkohol na původně zdravou jaterní buňku. K postižení dochází, je-li alkohol podáván ve větším množství a po určitou dobu. Tolerance alkoholu je u každého jedince jiná, proto nelze spolehlivě určit bezpečnou denní dávku ani dobu, po kterou může být alkohol bez následků konzumován.
Jak již bylo řečeno, alkohol je schopen poškodit i původně zcela zdravou jaterní buňku. Jeho účinky na játra postižená chorobou jsou ještě zhoubnější. Negativní vliv jaterního onemocnění (např. virové hepatitidy) a toxické působení alkoholu se navzájem zesilují. Je prokázáno, že vznik jaterní cirhózy u pacientů s chronickou virovou hepatitidou typu B a C je značně urychlen, pokud tito pacienti i přes své onemocnění nadále konzumují alkohol, byť v malých dávkách. Abstinence alkoholu je proto klíčovým momentem a je nezbytná jak v průběhu akutní fáze virové hepatitidy, tak i během rekonvalescence. Nedoporučí-li váš ošetřující lékař jinak, je vhodné vůbec nepít alkohol po dobu l2ti měsíců od začátku nemoci, nebo minimálně 6 měsíců od normalizace jaterních testů.
Zdroj: Co je virová hepatitida? - Laura Krekulová, Vratislav Řehák - Nakladatelství Triton
Pravidelná konzumace většího množství alkoholu má plno nepříznivých vlivů na lidské zdraví:
1. Alkohol má utlumující účinek na nervovou soustavu a může vyvolávat depresi. V žádném případě proto není vhodné zapíjet žal. Můžete si být jisti, že vám bude ještě hůř. Nejen psychicky, ale i fyzicky.
2. Může navodit praskání žilek, tvorbu křečových žil a hemeroidů. Jistě každý už někdy viděl typický opuchlý červený opilecký nos.
3. Alkohol trvale nezahřeje. Naopak, v důsledku vystupňovaného pocení a odevzdávání tepla, ochlazuje organismus. Již zmrzlo hodně alkoholiků.
4. Destruuje mozkové buňky, které se již nedokáží obnovit. Ještě štěstí, že jich máme miliardu. Avšak není dobré na to spoléhat!
5. Může snížit obsah vitamínů B1,B2,B6,B12,C a K v těle, hladinu kyseliny listové a koncentraci zinku, magnézia a kália, což se opět může projevit nepříznivými reakcemi v těle. Například se mohou objevit nervové poruchy, křeče, kožní problémy apod. Snížení hladiny kyseliny listové v krvi žen, může mít nepříznivý vliv v době těhotenství pro zdravý vývoj plodu.
6. V játrech může dojít k poruše zužitkování tuků, ztukovatění jater(steatóza), v nejhorším případě k ztvrdnutí jater (cirhóza), které může mít za následek smrt.
8. Odvodňuje organismus. To zná každý - sucho v puse a neuhasitelná žízeň.
9: Poškozuje sliznici zažívacího traktu a vyvolává její záněty. To se může projevit i špatným vstřebáváním živin a celkovou podvýživou. Zároveň je však alkohol dost kalorický, takže bych opíjecí dietu za účelem krásné twigy postavy nedoporučovala. Poškození trávicí soustavy může vyústit až v rakovinu úst, hrdla a slinivky břišní.
Takže vidíte, že i legální droga může vést k trvalé invaliditě.
Autor: M.K.